Bilingvismus je stále častější. Dětí, které se narodí do prostředí, kde se mluví více jazyky, je stále více. Pojem mateřský jazyk možná poněkud ztrácí svůj význam, protože stále více lidí je schopno se na úrovni „mateřského jazyka“ domluvit ve více jazycích a vůbec jim to nepřipadá jako problém. Lidé žijící například v oblastech, které jsou tradičně bilingvní (např. česko-německé, česko-polské nebo česko-slovenské pohraničí) přijímají tento model zcela bezděčně a připadá jim odjakživa normální. Spolu s jazykovým prostředím vnímá dítě také dvě kultury, takový model je nazýván BI-BI – tedy bilingvní a bikulturní. Bilingvní děti je možné a nutné vychovávat tam, kde je to z rodinného hlediska přirozené, např. každý z rodičů hovoří jiným jazykem.

Tam, kde se rodiče rozhodnou naučit dítě dva jazyky aniž by pocházeli z jiných kultur, je nutné se raději poradit s dětským psychologem nebo jiným odborníkem, který dokáže toto posoudit. Ten také může pomoci vybrat vhodný způsob nebo metodu (např. cizojazyčná školka, zahraniční au-pair atd.).Doporučuje se hlavně spojení dvou jazyků a dvou kultur současně. Rodič má dítěti kromě jazyka přiblížit tradice a kulturu země z níž pochází. Některé názory tvrdí, že dvojkulturnost a dvojjazyčnost vede k slabšímu pocitu identity, jiné zase ale, že dítě tak dostává dvojnásobně silný pocit vlastní identity a toho, že někam patří. Může se stát, že dítě si vybere jeden jazyk jako dominantní, toto by měl rodič respektovat.

Dítě se ale tak jako tak naučí oba dva jazyky na úrovni mateřské řeči, byť v případě nedominantního jazyka to může trvat déle. Je nutné také, aby si dítě uvědomilo kdy a jakým jazykem mluvit, aby mu okolí rozumělo.Zvládnutí dvou jazyků zvyšuje také jiné schopnosti – dítě přesněji odlišuje význam a formu, myslí kreativněji, umí se lépe vyjadřovat a nezanedbatelným přínosem také je, že se naučí chápat i tolerovat různé kultury a názory.

Může se stát, a některé názory to tvrdí, že bilingvní děti se naučí později mluvit. Je to ale relativní a velmi sporné, protože i děti hovořící jedním jazykem začínají mluvit různě.Bilingvnosti stojí někdy možná v cestě názor zakořeněný v rodičích a vůbec hodně v české společnosti – protože vím, že jazyk neumím dokonale, raději nebudu mluvit, abych se neztrapnil (Rodiče chtějí, aby se děti vystříhaly těchto situací, „pletení“ obou jazyků dohromady se při učení nevyhne ale ani dospělý. ). Ruku na srdce, který cizinec hovoří dokonale česky? Důležité je komunikovat a domluvit se s cizincem. Protože je zvládnutí jazyka vždycky během na dlouhou trať a neustálým učením a zdokonalováním, není pochyb, že člověk postupně odbourá chyby a praxí se naučí mluvit správně.

Zdroj: Výuka.jazyků.cz